|
|
Určení věku a pohlaví mluvčích
Rendek, Tomáš ; Pfeifer, Václav (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozpoznáním pohlaví a věku mluvčích. Úvodem ozřejmuje praktické využití takýchto aplikací a obeznamuje s dostupnými řešeními. Teoreticky úvod se blíže věnuje příznakům použitých při klasifikaci, klasifikátorům, redukčním metodám a řečovým databázím, které využíváme při jednotlivých experimentech. Praktická část práce se věnuje struktuře rozpoznávače implementovaného do nástroje Emotional a v dvou samostatných kapitolách popisuje jednotlivých experimenty. V experimentech odhadu pohlaví jsme zkoumali, jak velký vplyv může mít věk mluvčího a přítomnost emoce na správný odhad. Zbylé experimenty se zabírali vhodností klasifikátorů GMM a k-NN pro konkrétny typ úlohy a metodami redukce příznaků. Experimenty odhadu věku se týkali klasifikace do čtyř věkových tříd, přičemž opět byli v roli klasifikátorů použitý GMM a k-NN. V experimentech byli použitý jak segmentální tak i suprasegmentální příznaky.
|
|
|
OPTIMALIZACE ANALYTICKÉ METODY VÝPOČTU OPOTŘEBENÍ STAVEBNÍCH OBJEKTŮ
Hlavinková, Vítězslava ; Matějka, Libor (oponent) ; Abraham, Karel (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na problémy související s určováním výše opotřebení (zjištění zbývající technické hodnoty), které jsou v praxi řešeny. Zabývá se přehledem různých používaných metod. Základním předpokladem disertační práce je ucelený přehled o postupu výpočtu a používaných metodách. Tato oblast, stanovení opotřebení nemá s výjimkou cenového předpisu přesně stanovený postup, ani nejsou řešeny okolnosti, za jakých by měla ta které metoda být použita. Různé možné postupy, případně nepřesnosti mohou mít za následek zpochybňování znaleckých posudků např. při soudním řízení. V závěru disertační práce je uvedeno, jaký postup výpočtu opotřebení by pro jaký účel měl být použit a je také navrženo několik alternativních postupů.
|
|
|
Neuronové sítě při klasifikaci mluvčích
Svoboda, Libor ; Atassi, Hicham (oponent) ; Míča, Ivan (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na neuronové sítě při klasifikaci mluvčích. Pojednává o problematice zpracování řečového signálu a jsou zde uvedeny i některé typy neuronových sítí. Součástí práce bylo sestavení databáze nahrávek od řečníků různého pohlaví a věku. Z této databáze pak byla sestavena trénovací a testovací skupina. Dále byly navrženy čtyři klasifikátory. Jeden na bázi směsi Gaussových hustotních funkcí a tři neuronové klasifikátory. Tyto systémy byly testovány a analyzovány podle věku, pohlaví a na závěr pro obě tyto kritéria. Současně je věnována pozornost i volbě vhodných příznaků v každé této úloze klasifikace. Na konci práce jsou uvedeny výsledky analýz pro jednotlivé skupiny i příznaky. Z těchto výsledků jsou stanoveny nejvhodnější příznaky, pro danou úlohu klasifikace a také nejúspěšnější klasifikátory.
|
|
|
Porovnání analýzy řečového signálu v závislosti na věku a pohlaví mluvčího
Báňa, Josef ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na analýzu věku a pohlaví. Dále pak byli zkoumány vhodnosti příznaků a vhodnost jejich použití při klasifikaci mluvčích. Je v ní pojednáno o základní teorii řečového signálu a problematice zobrazení a zpracování řeči. Je zde popsán volně dostupný program Praat, kterým se používá pro řečovou analýzu. Zaměřili jsme se na suprasegmentální příznaky řeči. Dále je zde popsána teorie příznaků které byly pro práci zvoleny. Prvním z kroků v této práci bylo získání dostatečného počtu promluv (nahráváním) od mluvčích různého věku a pohlaví. Řečový korpus je poměrně obsáhlý. Mluvčí byli rozděleni do šesti věkových skupin. Dále byly nahrávky zpracovány v programu Praat. Průměrné hodnoty byly vyneseny do tabulek a sloupcových grafů pro větší přehlednost. Dále bylo vybráno dvanáct nejvhodnějších příznaků podle kritéria kvality. S nimi poté byla provedena analýza zvolených příznaků pro automatické rozpoznávání pohlaví a věku. Příznaky byly při testování po jednom ubírány. Jako klasifikátor pro rozpoznávání byla zvolena neuronová sít. Pro práci se sítí byl zvolen Neural Network Toolbox v programu Matlab. Vytvořené sítě byly použity pro klasifikaci mluvčích na základě věku a pohlaví. Výsledky byly rozebrány v závěru práce.
|
|
|
Vliv klinické výživy u pacientů vdomově seniorů
Jančarová, Kateřina ; Matejovičová,, Milena (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem suplementace přípravku s omega-3 mastnými kyselinami na kognitivní funkce a krevní obraz klientů v domově seniorů. Cílem práce je prokázat zlepšení kognitivních funkcí a lipidového i glykemického profilu po suplementaci přípravkem. Přípravek byl podáván klientům po dobu 3 měsíců 3xdenně 5 ml. Teoretická část diplomové práce vysvětluje problematiku stárnutí a omega-3 mastných kyselin. V praktické části je vyhodnocena tří měsíční suplementace potravinovým doplňkem. Jsou vyhodnoceny kognitivní testy MMSE a biochemické markery krve. Součástí praktické části je také vyhodnocení jídelního lístku. Je provedena laboratorní analýza suplementu, ve které jsou stanoveny tukové charakteristiky podávaného preparátu a analyzované složení mastných kyselin a vitaminů pomocí plynové a kapalinové chromatografie. Na základě poznatků poslední doby se předpokládalo, že suplementací omega-3 mastných kyselin lze dosáhnout zlepšení kognitivních funkcí seniorů i zlepšení lipidového a glykemického profilu. Zlepšení kognitivních funkcí bylo potvrzeno, zlepšení lipidového profilu však nikoliv. Tato skutečnost mohla být ovlivněna několika faktory, např. nevhodná skladba jídelního lístku, konzumace potravin s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin mimo jídelní lístek, podávaní medikace či celkově krátká doba suplementace vybraného přípravku.
|
|
|
Biometrie a kondice prasete divokého (Sus scrofa) s ohledem na vegetační stupňovitost
Procházková, Pavla
Obsahem této práce je vyhodnocení biometrických dat prasete divokého (Sus scrofa L.), jejichž sběr probíhal v letech 2014–2019 na lokalitách v rámci České republiky. Při vyhodnocení dat se hledala souvislost zjištěných tělesných parametrů s lesními vegetačními stupni. Byl kladen důraz na parametr tloušťky tuku jako na ukazatel tělesné kondice, dále se pracovalo s tělesnými parametry hmotnosti po vyvržení, délkou těla a výškou hrudníku. Byly hledány odlišnosti tělesných parametrů na základě věku, pohlaví a lesních vegetačních stupňů a testovala se statistická významnost těchto faktorů. V rámci lesních vegetačních stupňů (LVS) byla prokázána slabá korelace mezi některými tělesnými parametry u kategorie selat. Byla prokázána souvislost tloušťky tuku s pohlavím u jedinců starších 12 měsíců. Tloušťka tuku se u samic se zvyšovala s věkem ve všech věkových kategorií zatímco samci dosáhli své celkové hodnoty výšky tuku už na konci prvního roku života. Byla nalezena silná korelace parametru délky těla s hmotností a výškou hrudníku jedinců.
|
|
|
Analysis of ponies bred for sports performance based on results in international dressage competitions
Havlíčková, Kristina
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost sportovních pony na mezinárodní drezurní úrovni na základě analýzy faktorů: rok startu, věk, pohlaví a plemeno. Podkladem analyzované databáze byl drezurní pony žebříček Mezinárodní jezdecké federace z let 2014 až 2020. Byly provedeny dvě analýzy. Jedna pro celou populaci pony a druhá pro 10% nejlepších pony každého ročníku žebříčku. V celé populaci byl zjištěn statisticky průkazný vliv roku startu (p ≤ 0.05) a vysoce průkazný vliv věku a plemene (p ≤ 0.01). Pohlaví jako jediné nemělo průkazný vliv (p > 0.05). Nejlepších průměrných výsledků dosahovali pony v roce 2019 (983.72 bodů). Nejúspěšnější byli v průměru pony ve věku 9-12 let (968.91 bodů) a ve věku 13-16 let (968.90 bodů). Nejvýkonnější byli hřebci (975.28 bodů). Nejlepší bodové ohodnocení dosahovali pony nizozemské plemenné knihy jezdecký koní a pony (1 040.70 bodů) a dánského sportovního ponyho (1 039.50 bodů). U 10% nejlepších pony se prokázal statistický vliv pouze u faktorů rok startu a plemeno (p ≤ 0.05). Nejvyšší průměrné bodové ohodnocení získali pony v roce 2020 (1 873.80 bodů). Nejlepší výkony podávali pony ve věku 17 a více let (1 899.00 bodů), avšak tato kategorie obsahovala pouze dva jedince. Hřebci získávali nejvíce výkonnostních bodů (1 842.70 bodů) a nejlepším plemenem byl německý jezdecký pony (1 828.20 bodů).
|
|
|
Analýza současné situace a výkonnosti koní v soutěžích vytrvalosti v České republice a ve světě
Zelenková, Veronika
Cílem této studie bylo zhodnocení aktuální situace a vývoj koní v soutěžích vytrvalosti v České republice a ve světě dle faktoru věku, pohlaví, roku startu a plemene. Základ tvořila databáze z vytrvalostních žebříčků let 2020, 2021 a 2022 ČJF (Česká jezdecká federace) a FEI (Mezinárodní jezdecká federace), kterou jsme následně statisticky zpracovávali. Pro tuto databázi byl vysoce průkazný vliv roku startu a věku koní, faktor plemene vyšel jako statisticky průkazný a faktor pohlaví nebyl statisticky průkazný. Nejlepších výsledků dosahuje skupina koní ve věku 15-17 let (71,68 bodů), nejúspěšnějším pohlavím jsou valaši (65,23 bodů) a nejvýkonnější jsou koně plemene Shagya araba (73,51 bodů), což nám potvrdilo i následné testování metodou Scheffeho testu. Výkonnost koní se v průběhu tří let mírně zvýšila. Totožnou metodikou byla provedena analýza databáze vytrvalostních žebříčků ČJF. V této databázi vyšel vysoce průkazný pouze faktor rok startu a statisticky průkazný vliv věku, což lze přisoudit málopočetné populaci vytrvalostních koní v České republice. Výsledky analýzy žebříčků ČJF značí, že nejlepších výsledků dosahují koně ve věku 9-11 let (158,57 bodů), nejúspěšnějším pohlavím jsou valaši (145,29 bodů) a nejvýkonnější jsou koně arabského plnokrevníka (171,98 bodů). Výkonnost koní v České republice se v průběhu tří let průkazně zvýšila.
|
|
|
Resilience a vnímání životní smysluplnosti
Švarcová, Tereza ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Resilience a vnímání životní smysluplnosti jsou fenomény, jimž věnuje v poslední době cizojazyčná odborná literatura stále více pozornosti. Závěry výzkumu resilience a vnímání životní smysluplnosti nacházejí svůj prostor v psychoterapii, poradenství i preventivní péči. Předmětem teoretické práce bylo představení konceptů resilience a vnímání životní smysluplnosti nejdříve jako samostatných oblastí, a dále jejich propojení do vzájemně interagujícího celku. V teoretické části práce bylo poukázáno na věková specifika resilience zvláště v souvislosti s vývojovými úkoly jednotlivých stádií. Předmětem praktické části práce bylo výzkumně prokázat vzájemný vztah resilience a vnímání životní smysluplnosti na zkoumaném vzorku (N = 231). Byly používány tři dotazníkové metody - Connor - Davidson Resilience Scale (CD - RISC), Life Engagement Test (LET) a LOGO - test. Další částí praktické části práce bylo zjistit, zda existují rozdíly v míře resilience a vnímání životní smysluplnosti u dvou věkových skupin (18 - 30 let a 31 - 65 let). Výsledky praktické části práce prokázaly signifikantní vztah mezi oběma fenomény. U obou věkových skupin byly zjištěny signifikantní rozdíly v míře prožívané existenciální frustrace měřené LOGO - testem výsledky diplomové práce podporují využívání nově přeloženého dotazníku CD -...
|
|
|
The effect of Gender on Adolescent's theory of mind
Šalapková, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá skúmaním vzťahu medzi pohlavím a fungovaním teórie mysle u adolescentov. Teória mysle sa vo vedeckom bádaní objavila len zhruba pred 30 rokmi. Výskumy sa odvtedy sústredili najmä na detsky vek, na skúmanie, či je človek jediný živočíšny druh, ktorý má túto schopnosť alebo ju nájdeme aj u zvierat. Pomerne veľká pozornosť bola venovaná aj deficitom teórie mysle. Na základe preštudovaných zdrojov je jasné, že vývin teórie mysle sa nekončí v detstve ale pokračuje v priebehu adolescencie až do dospelosti. Aj napriek týmto zisteniam je stále nedostatok štúdii popisujúcich teóriu mysle v období adolescencie, a to aj napriek tomu, že sa jedná o kritické obdobie vo vývine sociálnych, emocionálnych a vzťahových schopností. Jedným z faktorov, ktoré môžu zohrávať úlohu, opierajúc sa pritom o výsledky doterajších štúdií je vzťah pohlavia a budovanie vlastnej identity, čo patrí medzi najmenej skúmané aspekty teórie mysle. Metódy pomocou ktorých sme sa snažili tento vzťah testovať boli Test očí a skrátená verzia Bemovej Inventára pohlavných rolí. Výsledky ukázali, že starší (17-roční) adolescenti v Teste očí skórovali významne vyššie ako mladší (16-roční). Rozdiely medzi chlapcami adolescentmi a dievčatami- adolescentkami sa nepreukázali. Komparácia rozdielov v rámci gendrovej identity,...
|
host ::
RSS.